Kde se vzaly závislosti aneb evoluční modely

-
Kde se vzaly závislosti aneb evoluční modely
Závislosti jsou všude kolem nás. Nabírají celou řadu podob a přináší nespočet výzev. V moderní době se nepotýkáme pouze s látkovými závislostmi, jako je například závislost na alkoholu nebo na tabáku, ale také s nelátkovými závislostmi, pod kterými si můžeme představit třeba gamblerství. Tomuto rozdělení závislostí jsme se věnovali již v předchozím článku. Odkud se ale tyto závislosti v nás berou? Na to existuje samozřejmě několik různých pohledů. Dnes se ale společně podíváme na ten evoluční, který se dívá na závislosti z pohledu lidské evoluce a adaptace.

Již v dřívějším článku jsme si představily určité základy evoluční psychologie. Podívali jsme se na evoluční vysvětlení, proč tolik lidé touží po tuku a cukru. Podobné vysvětlení můžeme také pozorovat u evolučního pojetí závislostí. Obecně jim říkáme evoluční modely závislostí. Tyto modely často pracují s tzv. „systémem odměn“, který jsme pozorovali nejen u lidí, ale také u zvířat. Tento systém je právě zodpovědný za podporu a udržování takového chování, které nám pomůže navodit příjemné pocity a naplnit naše základní potřeby. Závislosti proto můžeme pozorovat také na zvířatech. Příkladem jsou pak např. humři a raci, kteří začali preferovat takové prostředí, ve kterém se nacházel alkohol. Možná si v tomto kontextu vybavíte podobný experiment, kterému přezdíváme „Krysí park“, kde si krysy vytvořily závislost na morfiu. Na ten se však kriticky podíváme až v dalším článku.

Syndrom nedostatku odměny


Než si představíme některé evoluční modely, je důležité zmínit syndrom, který se týká výše zmíněného systému odměny. Je důležitý především z toho důvodu, že se vyskytuje až u 30 % populace v západních společnostech. Tito lidé mají sníženou hustotu dopaminových receptorů, což se může projevit sníženým prožitkem z různých aktivit, které nám běžně přinášejí radost. Lidé pak vyhledávají ještě silnější impulzy, aby jejich dopaminové receptory vůbec něco zachytily. Není tedy asi žádným překvapením, že syndrom nedostatku odměny najdeme až u poloviny závislých. Jinými slovy, někteří mohou mít k závislostem zkrátka větší předpoklady.

Společnost vysokého dopaminu


Tento evoluční model znovu pracuje s dopaminem, jak už asi jeho název napovídá. Konkrétně nám model prezentuje, jak se u lidí vyvinul silnější systém odměn oproti jiným zvířatům, jako jsou třeba primáti. Tato adaptace byla pravděpodobně zapříčiněna zvýšenou konzumací masa a rybího tuku. Zvýšená hladina dopaminu pak ve výsledku znamená, že nevyhledáváme tolik příležitostí zneužít vysoké zdroje dopaminu, jako jsou například různé drogy. Takové chování bychom spíše hledali u lidí, kteří trpí syndromem nedostatku odměny. S příchodem nelátkových závislostí avšak stojí za zamyšlení, zda jsme jako společnost vůči závislostem opravdu takto imunní.

Hypotéza nesouladu


Ani tato hypotéza neopomene systém odměn a dopamin. Podobně jako u tuku a cukru narážíme na předpoklad, že se naše společnost vyvinula až příliš rychle. Jinými slovy se naše těla s mozkem nevyvíjí tak rychle, jako ostatní aspekty života a společnosti. Mluvíme tedy o situaci, kdy jsou ve společnosti různé dopaminové zdroje snadno dostupné a všudypřítomné. Na to je samozřejmě náchylný náš systém odměn, který by mohl hypoteticky zapříčinit, že už nebudeme potřebovat žádné další aktivity, jelikož dopamin bude dostupný všude a vždy. V kontextu závislosti bychom tedy mohli tvrdit, že jsou lidé obětmi zrychlujícího se chodu světa.

Evoluční pohledy na závislost však nejsou ty jediné a tím pádem ani s jistotou nemůžeme tvrdit, že jsou ty správné. Můžeme se také např. setkat s psychosociálními pohledy, které kladou větší důraz na aktuálnější porozumění klienta. Nesmíme proto zapomenout, že závislosti mohou mít celou řadu příčin. Je obzvlášť důležité, abychom v tom nezůstávali sami a ostatní zbytečně neodsuzovali. Pokud sami cítíte, že se vy nebo někdo z vašich blízkých dostává do podobných problémů, určitě neváhejte vyhledat odbornou pomoc psychologa.


Ferrer-Pérez, C., & López, J. M. (2021). From crayfish to humans: An evolutionary perspective of addiction. Mètode. Annual Review, 12. https://doi.org/10.7203/metode.12.18398

Přednášky z psychologie závislostí na FSS MU




Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Mgr. Lucie Marcinčínová
star star star star star

(31)

person Dospělí, náctiletí, děti
done 10 let praxe

Jako psycholog a terapeut se ve své práci opírám především o odborné vzdělání, můj přístup je orientovaný na řešení. Nebudu soudit vás ani velikost vašeho problému.

Na sezení přispívají pojištovny:

Mgr. Denisa Kolouchová
star star star star star

(9)

person Dospělí, náctiletí
done 5 let praxe
Předplatné

Jsem psychologem ve zdravotnictví v Centru duševního zdraví. V praxi se věnuji zejména pacientům s psychotickým onemocněním, dále také poruchou osobnosti a neurotickými obtížemi.

PhDr. Eva Wagnerová
star star star star star

(12)

person Dospělí, náctiletí, děti
done 15 let praxe

Budeme se soustředit pouze na vás. Společně se zaměříme na to, co vás přivádí a co považujete za důležité o sobě říci.

Mgr. Veronika Klímová
star star star star star
person Dospělí, náctiletí, děti
done 4 roky praxe

Poskytuji poradenství pro děti, dospívající a dospělé. Těším se na případnou spolupráci =)

Mgr. Věra Kudličková Dušková
star star star star star

(8)

person Dospělí, náctiletí, děti
done 8 let praxe

Moje motto: "Všichni jsme silní, jen o tom často nevíme a potřebujeme tu sílu najít v sobě. A není žádná ostuda nechat si pomoci!" A proto jsem tu pro vás. :-)

PhDr. Kateřina Chytilová Ph.D.
star star star star star

(14)

person Dospělí, náctiletí, děti
done 18 let praxe

V současné době působím jako psycholog v lázeňské péči při obnově zdraví. Pracuji jak s dospělými, tak i s dětmi a dospívajícími.

Podobné články

Tým Mám lékaře – 4. 12. 2023

Psychologie prokrastinace: Proč odkládáme povinnosti a co s tím?

Prokrastinace, náš často nevítaný společník, vede k odkládání úkolů, čímž může způsobit značný stres a negati...

Tým Mám lékaře – 12. 5. 2025

Věty, které bychom si měli říkat častěji (a proč je důležité, jak se sebou mluvíme)

To, jak sami se sebou mluvíme, utváří nejen naši náladu, ale i to, jak vnímáme sebe, své možnosti a svět kole...

Tým Mám lékaře – 9. 10. 2022

Psycholog, psychoterapeut nebo psychiatr - jaký je mezi nimi rozdíl

Při shánění odborníka je důležité si předem uvědomit, koho vlastně hledáme, aby nám adekvátně dokázal poradit...