Role pozitivních emocí na poli politického marketingu

-
Role pozitivních emocí na poli politického marketingu

S blížícími se volbami do Evropskému parlamentu znovu přichází čas, kdy se většina dospělých vydá zpět k volebním urnám. V demokratických volbách obecně máme tu možnost účastnit se jich osobně, což nám možná dodává pocit, že se nás o něco více týkají. Političtí aktéři proto nemusí cílit pouze na malé a třeba odborné publikum, ale musí tak své volební kampaně směřovat k celé široké veřejnosti. Ta se pak musí rozhodnout, koho zvolí. Technik, jak si přilákat voliče, existuje samozřejmě nespočet. Dnes se ale v politických kampaních často setkáváme spíše s negativní či pesimistickou tématikou a náladou, která má za cíl nalákat voliče. Proto se v dnešním článku společně podíváme na to, jak se v politickém marketingu dají využít pozitivní emoce a jak se na chvíli odvrátit od negativních emocí.


Negativní emoce všude kolem nás


Kromě voleb do Evropského parlamentu se nám také blíží volby do Poslanecké sněmovny, které jsou pro většinu lidí pravděpodobně zajímavější. S příchodem voleb se nám také rozjíždějí volební kampaně, které mají za úkol přilákat co možná největší počet potenciálních voličů. Tyto kampaně se s příchodem populistických směrů poměrně výrazně proměnily. V populistických kampaních se častěji můžeme setkat s tlakem na negativní emoce, jako je například strach. Stejně tak odborná literatura naznačuje, že populistické narativy, tedy i jejich kampaně, napomáhají silnější polarizaci společnosti. Byla by proto škoda, kdybychom v oblasti politického marketingu zůstali u negativních emocí, které sice mají potenciál mobilizovat voliče, ale na druhou stranu za určitou cenu. Dnes např. mluvíme o souboji strachu a úzkosti, jelikož to jsou právě ty emoce, na které populisté nejčastěji cílí.


Jak rozjasnit politiku skrze pozitivní emoce


Politika nás dnes díky rozvoji komunikačních technologií obklopuje téměř na každém kroku. Dnes se nejčastěji setkáváme s politickým obsahem na sociálních sítích, jako je např. Facebook či Instagram. Není tedy divu, že nás podobné příspěvky tlačí k nějakému rozhodnutí. Konkrétně k rozhodnutí o buducnosti směřování našeho státu. Politika je proto skrze demokratické volby úzce propojena s rozhodováním. Rozhodování je jedním z kognitivních procesů, kde přítomnost různých emocí může hrát zásadní roli. Pozitivní emoce, jako je např. nadšení, v nás může vzbuzovat optimističtější představy o buducnosti, a tedy nás tak namotivovat dorazit k dalším volbám. Stejně tak za přítomnosti pozitivních emocí jsou lidí více ochotni darovat peníze na charitu a zároveň mohou napomoci snížit náš pocit zmatení ze samotného rozhodování. To jsme při volbě správného kandidáta zažili snad každý a zajisté to není žádná ostuda.


Pozitivně nabité emoce mají podobný efekt na výsledné politické chování jako ty negativní. O to více je možná škoda, že na poli volebních kampaní zůstávají opomíjeny. Konkrétně výše zmíněné nadšení zvyšuje pravděpodobnost, že vůbec dojdeme k volbám. Nezáleží ani na původní politické orientaci jednotlivce, což se o negativních emocích zatím říct nedá. Zajímavé také je, pokud bereme v potaz důležitost sociálních sítí pro získávání voličů, že právě na těchto sítích si lidé nejvíce všímali pozitivně naladěných politických příspěvků a nejvíce s nimi interagovali. Jinými slovy pozitivní emoce znovu ukazují svůj potenciál pro získání voličů.


Volby nejsou nikdy jednoduché, rozhodování se k nim v demokracii zkrátka pojí a my se většinou musíme rozhodnout na základě volebních kampaní. Ty ale často skrývají spoustu emocí, ať už pozitivních, nebo negativních. Dnes jsme si stručně nastínili potenciál pozitivních emocí, se kterými se asi většina z nás mnohem radši obklopuje. Doufejme tedy, že se v nadcházejících kampaních s těmito emocemi setkáme co nejčastěji. Ale i politika může být někdy vyčerpávající, obzvláště pokud nevidíme slibnou budoucnost. Důležité je, abyste v tom nezůstali sami a klidně si o svých obavách promluvili s psychologem např. na online psychoterapii


Brader, T. (2005). Striking a responsive chord: how political ads motivate and persuade voters by appealing to emotions. American Journal of Political Science, 49(2), 388. https://doi.org/10.2307/3647684

Friedrichs, J., Stoehr, N., & Formisano, G. (2022). Fear-anger contests: Governmental and populist politics of emotion. Online Social Networks and Media, 32, 100240. https://doi.org/10.1016/j.osnem.2022.100240

Gerbaudo, P., Marogna, F., & Alzetta, C. (2019). When “Positive posting” attracts voters: user engagement and emotions in the 2017 UK election campaign on Facebook. Social Media + Society, 5(4), 205630511988169. https://doi.org/10.1177/2056305119881695

Kessler, J. B., McClellan, A. D., Nesbit, J., & Schotter, A. (2021). Short-term fluctuations in incidental happiness and economic decision-making: experimental evidence from a sports bar. Experimental Economics, 25(1), 141–169. https://doi.org/10.1007/s10683-021-09708-9

Leino, M., & Kulha, K. (2023). Hopes over fears: Can democratic deliberation increase positive emotions concerning the future? Futures, 154, 103246. https://doi.org/10.1016/j.futures.2023.103246

Marquart, F., Brosius, A., & De Vreese, C. (2019). United Feelings: The mediating role of emotions in social media campaigns for EU attitudes and behavioral intentions. Journal of Political Marketing, 21(1), 85–111. https://doi.org/10.1080/15377857.2019.1618429

Nai, A. (2018). Fear and loathing in populist campaigns? Comparing the communication style of populists and non-populists in elections worldwide. Journal of Political Marketing, 20(2), 219–250. https://doi.org/10.1080/15377857.2018.1491439

Roberts, K. M. (2021). Populism and polarization in comparative perspective: constitutive, spatial and institutional dimensions. Government and Opposition, 57(4), 680–702. https://doi.org/10.1017/gov.2021.14

Wojcieszak, M., Menchen-Trevino, E., Von Hohenberg, B. C., De Leeuw, S., Gonçalves, J., Davidson, S., & Gonçalves, A. L. (2023). Non-News Websites Expose People to More Political Content Than News Websites: Evidence from Browsing Data in Three Countries. Political Communication, 41(1), 129–151. https://doi.org/10.1080/10584609.2023.2238641


Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Mgr. Věra Rejlová
star star star star star
person Dospělí, náctiletí, děti
done 15 let praxe

Mám ucelený sebezkušenostní výcvik Hypnotické a nehypnotické komunikační terapie- M.H. Erickson a semináře z Integrované psychoterapie u prof. Knoblocha.

PhDr. Lenka Kolajová
star star star star star
(8)
person Dospělí
done 33 let praxe

Od roku 1996 se jako psycholog zaměřuji na jednotlivce i páry, pomáhám s rozvojem osobních, manažerských i sociálních dovedností, věnuji se poradenství, koučingu i konzultování.

Na sezení přispívají pojištovny:

Mgr. et Bc. Nikola Mojová DiS.
star star star star star
(1)
person Dospělí, náctiletí, děti
done 4 roky praxe

„Když o tom dokážeš snít, dokážeš to i uskutečnit“ Walt Disney. Jsem psycholog, který pracuje s dětmi i dospělými. V praxi uplatňuji terapeutický přístup zaměřený na řešení.

Mgr. Kristina Kvapil Varšová
star star star star star
(4)
person Dospělí
done 2 roky praxe
Předplatné

Jsem psycholožka, která se zaměřuje na pomoc v oblastech práce, vztahů, komunikace a také v náročných životních situacích. Své služby poskytuji ve slovenštině/češtině a angličtině.

Mgr. Lucie Marcinčínová
star star star star star
(14)
person Dospělí, náctiletí, děti
done 9 let praxe

Jako psycholog a terapeut se ve své práci opírám především o odborné vzdělání, můj přístup je orientovaný na řešení. Nebudu soudit vás ani velikost vašeho problému.

Na sezení přispívají pojištovny:

Mgr. Pavla Dvořáková
star star star star star
person Dospělí
done 1 rok praxe

Od dětství miluji příběhy, abych mohla naslouchat příběhům, vybrala jsem si cestu psychologie a posléze terapie. Věřím, že svou prací přispívám k šťastnému konci lidských příběhů.

Podobné články

Ondřej Zbejval – 1. 9. 2024

Disociativní porucha identity (DID) pod lupou - 3. díl: Příznaky přehlížené poruchy

Disociativní porucha identity (DID), dříve označovaná také jako mnohočetná porucha osobnosti, zůstává dodne...

Tým Mám lékaře – 6. 9. 2022

Smysl života dle psychiatra Viktora Frankla – najděte svůj

Každý z nás pravděpodobně již pocítil, že život tu není jen od toho, aby se bezmyšlenkovitě odžil, život by p...

Tým Mám lékaře – 29. 3. 2023

4 důvody, proč navštěvovat psychologa pravidelně

V dnešní době se většina z nás potýká s celou řadou problémů, ať už to jsou například napjaté vztahy v rodině...